Princip

Svěřenské fondy nejsou registrovány v žádném veřejném rejstříku.

Svěřenský fond se zakládá smlouvou nebo závětí, čímž zakladatel svěří správci určitý majetek k určitému účelu. Jelikož je vznik fondu zakládaného smlouvou vázán na okamžik, kdy svěřenský správce přijme pověření ke správě, je vhodné toto pověření obsáhnout přímo do smlouvy.

Svěřenský fond se řídí statutem, který vydává zakladatel. Statut musí mít formu notářského zápisu. Jedná se o základní dokument, který řeší nejdůležitější otázky fungování fondu – jaké je označení fondu, jaký majetek má při svém vzniku, jaký je účel fondu, nebo komu má být z fondu plněno – kdo bude obmyšleným.

S ohledem na požadavek notářského zápisu se založení svěřenského fondu zpravidla odehrává u notáře. Vhodný a efektivní je takový model, kdy na jednom jednání u notáře bude (i) založen svěřenský fond smlouvou, (ii) pořízen statut fondu a (iii) oba dokumenty uloženy do notářské úschovy.

Jelikož svěřenský fond zatím není evidován v žádném veřejném rejstříku (k připravované evidenci viz aktuality ZDE), je jediným dokladem o jeho existenci právě smlouva a statut. Tyto dokumenty rovněž určují, kdo je svěřenským správcem a kdo má tedy právo s majetkem fondu nakládat. S ohledem na důležitost těchto dokumentů tak lze doporučit uložení jednoho vyhotovení těchto dokumentů do notářské úschovy a jednoho vyhotovení k advokátní kanceláři. Rovněž zakladatel by si měl jedno vyhotovení smlouvy i statutu ponechat, aby si z nich mohl pořizovat dle potřeby opisy, za účelem prokázání existence svěřenského fondu.

Investiční svěřenský fond

Svěřenský fond lze založit rovněž za účelem podnikání a dosahování zisku.

Zakladatel se navíc nemusí obávat, že v případě neúspěchu by si věřitelé dělali nárok na jeho zbývající majetek, neboť vznikem fondu oddělí svůj majetek od majetku fondu.

Zisk může být rozdělen také mezi osoby jmenované statutem i odlišné od osoby obmyšleného. Zákon tak fakticky připouští další investory do fondu jako podílníky na zisku.