Statut musí obsahovat určení osoby obmyšleného, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen. Obmyšleným se může stát kterákoliv osoba, právnická či fyzická. Statut může určit, že nebude-li konkrétní osoba způsobilá být obmyšleným (zemře, nebude splňovat stanovené podmínky), stane se obmyšleným jiná osoba. Statut tedy vymezí okruh oprávněných osob, které se stanou, či mohou v budoucnu stát obmyšlenými svěřenského fondu.
Právě určení obmyšleného je základním právem zakladatele. Pokud své právo nevyužije, určí jej správce za podmínek stanovených zákonem, případně statutem.
Určení obmyšleného se stává účinné až okamžikem zápisu do evidence svěřenských fondů.
Právo obmyšleného na výplatu prostředků ze svěřenského fondu se ze zákona nedědí, jelikož práva a povinnosti vázaná výlučně na osobu zůstavitele nejsou součástí pozůstalosti a zákon ani dědění tohoto práva zvlášť neumožňuje. Statut však může určit okruh obmyšlených tak, aby se v případě úmrtí obmyšleného stali obmyšlenými jeho potomci, nebo jejich děti a jiné osoby.