Daň z příjmu obmyšleného

Zisk. Plnění ze zisku svěřenského fondu je příjmem z kapitálového majetku a je samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, která činí 15 %. Plnění ze zisku není zákonnou úpravou definováno. Lze však předpokládat, že se jedná o výplatu zisku, který generuje majetek ve svěřenském fondu (např. příjmy z nájmu nemovitostí ve svěřenském fondu). Pokračovat ve čtení „Daň z příjmu obmyšleného“

Proč je vhodné svěřenský fond založit?

Založení svěřenského fondu může být odůvodněno různými potřebami a zájmy; v prvé řadě je založení svěřenského fondu vhodné v případě, máte-li zájem na ochraně svého majetku pro budoucí generace či před exekucemi a výkonem rozhodnutí. V zahraničí a zejména v angloamerických zemích má zakládání svěřenských fondů dlouhou tradici a je velmi obvyklé. Pokračovat ve čtení „Proč je vhodné svěřenský fond založit?“

Mohu do svěřenského fondu vyčlenit svou společnost?

Ano, podíl ve společnosti je dle naší úpravy majetkovým právem a tudíž věcí, a jako takový ho lze též vyčlenit do svěřenského fondu. Vlastníte-li tedy společnost a chcete-li péči o ní svěřit v budoucnu do rukou zkušeného správce, zatímco budete Vy či Vaše děti pobírat užitky z ní, nejlepším řešením je právě založení svěřenského fondu.

Jaká rizika plynou z výkonu funkce svěřenského správce?

Být správcem svěřenského fondu s sebou samozřejmě nese určité povinnosti a rizika. Je třeba zvážit, že jako správce budete odpovědní za to, co se s majetkem ve svěřenském fondu děje. Porušíte-li při správě povinnost péče řádného hospodáře, majetek nebudete spravovat řádně či prostředky z něj sami utratíte, můžete být zakladatelem či obmyšleným žalováni.

Vše bude nicméně nutné upravit ve statutu svěřenského fondu, včetně možných náhrad správci, tedy např. cestovného, telefonu, apod. Je také možné sjednat výkon funkce správce za odměnu.

Výkon funkce správce s sebou tedy nese velkou odpovědnost, je třeba pamatovat na to, že majetek ve svěřenském fondu správce nikdy nesmí využít pro úhradu vlastních nákladů. Je proto vhodně ve smlouvě se zakladatelem sjednat přiměřenou odměnu.

Bude-li proti mně zahájena exekuce, může postihnout majetek ve svěřenském fondu?

Nemůže; věci, které byly vyčleněny do svěřenského fondu, Vám nepatří, jsou součástí svěřenského fondu a spravovány správcem. Tyto věci nemají vlastníka, pouze správce; obmyšlení mají jen právo na plnění ze svěřenského fondu. Majetek ve svěřenském fondu je proto zcela exekucí a insolvencí nepostižitelný, a tak je založení svěřenského fondu vhodné za účelem ochrany před těmito riziky.

Problém však může nastat např. v případě, vložíte-li majetek do svěřenského fondu krátce před svou platební neschopností či soud uzná, že jediným důvodem jeho založení byla ochrana před věřiteli a zároveň svůj svěřenský fond učiníte odvolatelným, popř. jste-li obmyšleným vlastního svěřenského fondu; postižitelné pak bude Vaše právo na plnění z něj.

Navíc se tím můžete vystavit riziku trestní odpovědnosti za trestný čin poškození věřitele.

Znamená vyčlenění majetku naprostou ztrátu kontroly nad ním?

Nikoli, česká právní úprava obsahuje několik nástrojů, jimiž je kontrola svěřenského správce umožněna a prováděna, a to jako tzv. dohled nad správou svěřenského fondu. Dle zákona dohled vykonává zakladatel svěřenského fondu, obmyšlení a případně další osoby, určí-li tak statut. Zákon také stanoví, co se bude dít v případě, kdy obmyšlení nejsou či nejsou určeni. V takovém případě jmenuje osobu s právem dohledu nad správou zakladatel, a neurčí-li tak, pak soud.

Meze dohledu je nicméně vhodné a zároveň nezbytné vymezit ve statutu svěřenského fondu a přesně určit práva a povinnosti těchto osob s právem dohledu.

Může být správcem sám zakladatel svěřenského fondu?

Česká právní úprava umožňuje, aby zakladatel byl zároveň správcem svého svěřenského fondu, avšak nemůže být jediným správcem. Chcete-li tedy být správcem svého svěřenského fondu, bude nezbytné, aby byla vedle Vás správcem též jiná osoba, která nebude zakladatelem ani obmyšleným svěřenského fondu.

Princip

Svěřenské fondy nejsou registrovány v žádném veřejném rejstříku.

Svěřenský fond se zakládá smlouvou nebo závětí, čímž zakladatel svěří správci určitý majetek k určitému účelu. Jelikož je vznik fondu zakládaného smlouvou vázán na okamžik, kdy svěřenský správce přijme pověření ke správě, je vhodné toto pověření obsáhnout přímo do smlouvy.

Svěřenský fond se řídí statutem, který vydává zakladatel. Statut musí mít formu notářského zápisu. Jedná se o základní dokument, který řeší nejdůležitější otázky fungování fondu – jaké je označení fondu, jaký majetek má při svém vzniku, jaký je účel fondu, nebo komu má být z fondu plněno – kdo bude obmyšleným.

S ohledem na požadavek notářského zápisu se založení svěřenského fondu zpravidla odehrává u notáře. Vhodný a efektivní je takový model, kdy na jednom jednání u notáře bude (i) založen svěřenský fond smlouvou, (ii) pořízen statut fondu a (iii) oba dokumenty uloženy do notářské úschovy.

Jelikož svěřenský fond zatím není evidován v žádném veřejném rejstříku (k připravované evidenci viz aktuality ZDE), je jediným dokladem o jeho existenci právě smlouva a statut. Tyto dokumenty rovněž určují, kdo je svěřenským správcem a kdo má tedy právo s majetkem fondu nakládat. S ohledem na důležitost těchto dokumentů tak lze doporučit uložení jednoho vyhotovení těchto dokumentů do notářské úschovy a jednoho vyhotovení k advokátní kanceláři. Rovněž zakladatel by si měl jedno vyhotovení smlouvy i statutu ponechat, aby si z nich mohl pořizovat dle potřeby opisy, za účelem prokázání existence svěřenského fondu.

Schéma fungování svěřenského fondu v ČR